- Příspěvky: 49
- Obdržená poděkování 0
Zajímavé odkazy
Prosím Přihlásit se připojte se ke konverzaci.
Prosím Přihlásit se připojte se ke konverzaci.
Prosím Přihlásit se připojte se ke konverzaci.
Prosím Přihlásit se připojte se ke konverzaci.
Prosím Přihlásit se připojte se ke konverzaci.
- vysvětlí mi někdo, k čemu jsou tam dobrý ty kartáče? Dle mého názoru, pokud v tom někdo zaplave, tak z toho bude docela vykartáčovanej.
Prosím Přihlásit se připojte se ke konverzaci.
- Jirka
- Návštěvník
Míla Pražák | 29. 4. 2009 |
Pokrok nelze zastavit. Někdy nás to štve, jindy se zcela nečekaně objeví něco, co nám v budoucnu pomůže, aniž jsme to zrovna čekali. Šance pro vodáky v Česku se naskytla právě od skupiny, kterou na řece potkáváme a někdy si spíše překážíme. Řeč je o rybářích. Na řekách potkáváme rybí přechody, které se sem tam dají s trochou štěstí splout. Jsou většinou s betonovými zdrhly, ale přednostně jsou určeny pro ryby. Nová koncepce těchto přechodů umožňuje využívat takto koncipované stavby i pro vodní turistiku. Jedná se o šlajsnu, odborně - propust, která není vybavena betonovými nebo dřevěnými zdrhly, ale kartáči z PVC. Ryby se tudy pohodlně dostanou proti proudu a loď v opačném směru projede, případně při nižším stavu vody kartáče přitlačí k desce šlajsny. První tento rybí přechod je na jezu na Sázavě v Budíně. Další tři jezy se chystají do tohoto projektu na Ohři. Občanskému sdružení Vodácká Ohře se podařilo zapojit do jednání s Povodím Ohře a dohodnout právě tuto variantu na těchto jezech. Jedná se o Tuhnický jez v Karlových Varech, jez v Jindřichově, pod Chebem a poslední jez v Lokti. Na těchto jezech by měly vyrůst kombinované rybí přechody s vodáckou propustí, vybavené těmito kartáči. Délka propusti se bude pohybovat do 40 metrů a šířka bude 3 metry. Zkušený vodák si jistě udělá představu o jakou atrakci se bude jednat. Kartáče ve šlajsně vytvoří drobné vlnky, mezi kterými bude snadné loď řídit. Jez v Jindřichově bude specifický tím, že šlajsna půjde mírně do zatáčky. Projektovou dokumentaci a nápad s kartáči přináší firma Envy a pokud vše půjde hladce, můžeme se na nové šlajsny těšit do tří let. Povodí Ohře je nakloněno vodní turistice, a tak můžeme očekávat nejenom příjemnější splouvání a překonávání těchto jezů, ale pokud se tento projekt osvědčí, budou postupně přestavěny i další jezy, zejména jez v Radošově a Hlavně. Řeka tak přijde o překážky, které jí do cesty postavil člověk a putování po ní bude zase o něco zajímavější.
Prosím Přihlásit se připojte se ke konverzaci.
Prosím Přihlásit se připojte se ke konverzaci.
Prosím Přihlásit se připojte se ke konverzaci.
Prosím Přihlásit se připojte se ke konverzaci.
brno.idnes.cz/v-lomu-u-cebina-se-nesmi-s...1044_brno-zpravy_ekr
Prosím Přihlásit se připojte se ke konverzaci.
- Jirka
- Návštěvník
SOUD ZAKÁZAL OTEVŘENÍ
CESTY NA MODRÝ SLOUP!
Zdroj: TT, foto: P.Pechoušek, NPŠ
Novinky ještě než vyrazíte na cestu.
Pěšky, na kole, s lodí……
Datum vydání: 11. 7. 2013, číslo 28/2013, 2. ročník, 4 Elements Group s.r.o.
Turisty dlouho očekávané otevření šumavské cesty
Luzenským údolím na Modrý sloup, kde údajně
žije tetřev, nečekaně zakázal dnes krajský soud
v Českých Budějovicích. Za tzv. stínovou vědeckou
radu Národního parku Šumava to oznámila
Markéta Hrežíková.
Přitom cesta měla být otevřená pro návštěvníky během léta
a to už od 15. července. V minulých dnech byla slavnostně
vyznačena pracovníky parku a Klubem českých turistů.
Tohle je pro Šumavu ta nejsmutnější zpráva za poslední rok.
Rána! Šok! Sen mnoha generací turistů se rozplývá. Zatím!
To je reakce NP Šumava. I když cestu skrze Luzenské údolí
na Modrý sloup povolilo Ministerstvo životního prostředí ČR,
na základě žaloby Dagmar Kjučukové z Okrašlovacího spolku
Zdíkovska a České společnosti ornitologické ji zamítl soud.
„Jednou z možností jak celou záležitost zvrátit je podání
kasační stížnosti ze strany účastníků řízení, mezi které nepatří
Správa NP a CHKO Šumava,“ uvádí Pavel Pechoušek, mluvčí
Správy NP a CHKO Šumava. Jedno je ale jisté – průchod skrze
Luzenské údolí na Modrý sloup – tradiční přechod pro pěší
s Bavorskem – se toto léto neotevře. K neomluvitelné škodě
všech milovníků Šumavy.
Cesta na Modrý sloup skrze Luzenské údolí je stezka, po
které se chodilo již od středověku. Vedla tudy Zlatá stezka,
obchodovalo se tu i pašovalo zboží několik stovek let.
Po roce 1948 tu stála železná opona a od roku 1991 průchod
neumožňovala existence první zóny Národního parku Šumava
a informaci, že se zde vyskytuje tetřev hlušec.
Změna v přístupu nastala až loni, kdy průchod umožnilo
Ministerstvo životního prostředí ČR. Z odborného hlediska
je otevření naprosto v pořádku. Otevření průchodu
Luzenským údolím jasně doporučila Správa Národního
parku Šumava i Správa Národního parku Bavorský les. Obě
vrcholné organizace zabývající se ochranou přírody průchod
Luzenským údolím schválily.
„Dlouhodobě jsme sledovali populaci tetřeva hlušce jak na
české, tak na bavorské straně hranice. Exaktním výzkumem,
který doprovázelo využití těch nejmodernějších metod, kdy se
kromě velikosti populace sledovaly i její genetické vlastnosti
se zjistilo, že na sledovaném území obou částí Šumavy žije až
600 kusů tak vzácného ptáka. Výzkumy posledních let jasně
ukázaly to, co věděl každý lesník a každý Modravák. Na cestě
Luzenským údolím tetřev nežije, protože žije v lese. Tetřev
se v hojném počtu nachází i kolem turistických stezek, po
kterých poslední dvě desítky let chodí turisté,“ argumentuje Jiří
Mánek, ředitel Správy NP a CHKO Šumava.
V oblasti Modrého sloupu a centrální části Luzenského údolí,
tedy v otevřené bezlesé krajině s širokou cestou se ale tetřev
téměř nevyskytuje.
Nemá zde vhodné úkryty ani mraveniště jako zdroj potravy
pro mláďata. Jak ukázal společný výzkum, tak tyto vhodné
biotopy se naopak nacházejí na úbočí Špičníku – což je
současná stezka na Modrý sloup, kudy turisty v roce 2009
pustilo tzv. ekologické vedení Správy Národního parku Šumava
za podpory ekologických aktivistů.
Neuvěřitelný příběh, který Modrý sloup provází, tak dochází
do ještě bizarnějšího paradoxu. Tam, kde tetřev zcela
prokazatelně žije, tam turisté nevodí. Tam kde prokazatelně
není, mu turisté vadí.
„Ekoaktivistická hnutí svou blokádou průchodu na Modrý
sloup skrze Luzenské údolí jasně ukázala, že jim nejde
o ochranu tetřeva ani přírody, ale jen o vyštvání lidí a turistů
ze Šumavy a to i z míst, kde pro to z hlediska ochrany přírody
nejsou žádné důvody,“ uvádí Antonín Schubert, předseda
Svazu obcí Národního parku Šumava.
„Ekoaktivisté pošlapali snahu obou národních parků –
vrcholných orgánů ochrany přírody na daných územích,
ale také společnou snahu českých i bavorských obcí,“ uvádí
ředitel Mánek.
„Okamžik, na který čekám celý život, se zdál být téměř na
dosah, ale nakonec zvítězil nerozum a sobeckost. Jsem
zklamaný. Téměř tak silně, jako když mi komunisti
v sedmdesátých letech zakázali vykonávat učitelské povolání,“
uvádí Emil Kintzl, legendární milovník Šumavy, který již cestu
na Modrý sloup proznačil turistickými značkami.
Prosím Přihlásit se připojte se ke konverzaci.
Prosím Přihlásit se připojte se ke konverzaci.
Prosím Přihlásit se připojte se ke konverzaci.
Prosím Přihlásit se připojte se ke konverzaci.
Prosím Přihlásit se připojte se ke konverzaci.
- Jirka
- Návštěvník
www.kanuverband.at/galerie/Slalomstrecke...-19-06-2013/212.html
Prosím Přihlásit se připojte se ke konverzaci.
Prosím Přihlásit se připojte se ke konverzaci.
Prosím Přihlásit se připojte se ke konverzaci.
Prosím Přihlásit se připojte se ke konverzaci.
- Jirka
- Návštěvník
Prosím Přihlásit se připojte se ke konverzaci.
Knížka od Pidy Beneše Vzpomínky stárnoucího vodáka je k dostání u Moudré sovy, knihkupectví Klatovská tř Plzeň a ve Sportservisu Červenka Habrmanovo nám Doubravka.
Prosím Přihlásit se připojte se ke konverzaci.
Prosím Přihlásit se připojte se ke konverzaci.
Prosím Přihlásit se připojte se ke konverzaci.
Prosím Přihlásit se připojte se ke konverzaci.