První voda 2005

Podrobnosti
Zveřejněno: 21. 7. 2007 18:26
Zobrazení: 981

První voda 2005 
-
Spot v Lobzích 17. 3. 2005 – 19. 3. 2005

a Sprášení Padrťského potoka 19. 3. 2005

Účast Lobzy:        Moucha, Hujer, Suk, Prdíto, Martin Plch, Matěj, Čuro

Účast Padrťák:    Moucha, Hujer, Helena, Šemík, Noris, Směch, Karel Hlaváček, Klára, Jára.

                              Martin Plch, …

Čtvrtek 17. 3.

Pádlování v Lobzích – 25 – 30 kubánců

         Zima se nám letos vyvedla. Na horách jsme lyžovali na více jak dva metry silné vrstvě sněhu a konečně přichází kýžené oteplení a s ním – SPOUSTA VODY. Teploměr tento den ukazuje 17 stupňů, nicméně kousek za Plzní je ještě vrstva sněhu. Playspot v Lobzích na sebe tedy nenechává dlouho čekat a již odpoledne je tam hodně pěkný stav. Probíhá tedy velké telefonování a esemeskování – bohužel většina lidí je nemocná. Přesto alespoň Moucha s Hujerem doráží kolem třetí hodiny ke střelnici a vrhají se do studených vod řeky Úslavy – ze břehu je povzbuzuje chřipkou polomrtvý Kubánec a Čuro. Kolem páté přijíždí rovnou z práce ještě Šuk, nicméně obrovské kry ve vracáku svědčí za vše, takže Hujer právě končí a jen fotí ze břehu. Šuk má trochu smůlu, jelikož voda stále stoupala až dostoupala tak, že se místo spotu vytvořila vlna, ale ta moc nedrží.

Pátek 18. 3.

Pokus o pádlování v Lobzích

         Voda přes noc stále stoupala, takže Lobzy jsou příliš zalité. Přesto se zde schází Prdíto, Martin Plch a Matěj a dokonce doráží i Šuk. Na vodu zde ale nikdo nesedá. Nevychází ani pokus se přemístit do Doudlevec na opravovaný jez s údajným spotem. Na vodu zde sedá jen Šuk a asi nic moc.

Sobota 19. 3.

Sjezd Horní Klabavy (Padrťský potok) – cca WWW II – III

         V pátek jsme se dohodli, že se sejdeme v sobotu ráno v 10,30 v loděnici a poradíme se dle aktuálního ranního stavu vod na internetu, kam pojedeme pádlovat. Padají návrhy jako Kosák, Horní Blanice, Otava, až nakonec vítězí nápad sprášit Padrťák. Rychle navazujeme lodě na auta a hurá do Strašic, za nimiž se noříme za docela hustého deště do výcvikového vojenského prostoru Jince. U loveckého zámečku Tři Trubky shledáváme, že za námi nejede Helena, takže se snažíme najít alespoň trochu signálu na mobilu a dovolat se jí. Nakonec se to povedlo Šemíkovi a zjišťuje, že se jim podařilo minout odbočku a dofujazdili až do 10 kilometrů vzdáleného Zaječova. Od zámečku to bereme po silnici doprava a trochu znejišťujeme nad normalitou našeho jednání – všude kolem nás jsou až půlmetrové závěje sněhu. Nicméně vody zde teče dost, čili ani nepřízeň počasí nás neodrazuje a nasedáme do lodí na mostě v Padťském polesí. Naštěstí déšť téměř ustává, přesto čekání na svezení aut je nekonečné. A Jára si ještě navíc zapomněl vyndat z auta vestu. Nakonec mu svoji půjčuje Moucha, takže můžeme jet.

         Do hodně úzkého koryta potoka sjíždíme ze břehu po sněhu a uháníme si to po docela svižně tekoucí vodě s pěkným spádem mezi kmeny stromů a kamennými průskoky. Situaci nám občas stěžují jen klády přes celý tok, čili musíme vystupovat z lodí a obnášet – v tom hlubokém sněhu nic moc (Hujer a Karel mají jen neoprenové kraťasy), navíc začíná lehce sněžit. Sem tam se nám cvaká …, loď a pádlo také jednou lovíme Šemíkovi a největší zábava nastává kousek pod soutokem s Třítrubeckým potokem. Kláda přes celou řeku dostala Norise, který zachraňoval na americe zaklíněnou Kláru s Karlem, až sám vyhnil. Alespoň mohl pak spolu se Šemíkem (díky jim za to) vyprostit Hujera, kterýžto se fikaně zapříčil při neúspěšném pokusu kládu přejet-přeskočit-přelítnout, ale na podeskymování zde zase chyběla dostatečná hloubka. Takže tam Huhu vysel opřený  pádlem o dno, lodí a tělem celý pod vodou a řval na ostatní, ať ho co nejrychleji vytáhnou. Nejlépe asi udělali ti, kteří onen strom v řečišti prostě obnesli. Od soutoku se koryto docela rozšířilo a ani obnášet klády téměř nemusíme. Docela hezký sešup nás vítá kousek před Strašicemi. Končíme až pod mostem silnice vedoucí ze Strašic do Dobřívi. A končíme docela rádi – prsty na nohou ani na rukou téměř necítíme, takže je docela zážitek se dostat z těch mokrých waserhadrů. Ještě se ve Strašicích stavíme na grog a klobásu u takového divného hostinského a hurá domů do tepla.

Pádlování v Lobzích – 46 – 48 kubánců

         Do Lobez zajel akorát Čuro, ale vody bylo stále příliš, čili si asi moc nezajezdil.

Neděle 20. 3.

Pádlování v Lobzích 20 – 25 kubánců

         Voda konečně opadla a v Lobzých je opět pěkný playspot. Takže po půl třetí na tři se Moucha s Hujerem scházejí v loděnici a přemísťují se ke střelnici, kde již pádluje Čuro pod dohledem Lenky. Voda je stále enormně studená, čili nám to hraní si ve válci trochu stěžuje – po pár eskymácích člověk sotva udrží pádlo v rukou a hlava míní prasknout. Jediná záchrana je, si dát oddych na břehu na sluníčku. Šuk přijíždí opět pozdě, kdy voda již opadá příliš a tudíž se ze spotu stává až příliš bytelný válec a začíná to být  trochu boj se z toho vůbec dostat. Takže Šuk si zase moc nezajezdil.

Splácal: Hujer