Čerťáky 2003

Čertovy proudy pod Lipnem 29. – 31. srpna 2003 

 Účast: Moucha, Hujer, Bob, Džamboch, Karel Malý, Bob, Žandul, Fíďa, Véna… , na břehu na kolech Magda, Králík, Noris s Helenou a dětmi z ŽK

 Tento rok byly Čertovy proudy poněkud netradiční. V posledních třech srpnových dnech se sem sjely raftové posádky z celého světa, aby se zúčastnily Mistrovství světa v raftových závodech v kategorii R6. Celkem zde mužské i ženské posádky závodily ve sprintu, slalomu, sjezdu a kombinaci. Čeští závodníci si zde vedli přímo výtečně a odnesli si odsud spoustu medailí (výsledky jsou např. v Hydru 5/2003) a to i ty nejcennější. A my byli při tom.

Pátek 29. 8.

Odjezd na Lipno

            Většina lidí přijíždí až v sobotu ráno, ale Mouchova posádka (tedy Moucha, Bob, Hujer a Džamboch) razí již v pátek kolem pátý z loděnice. Bob s Džambochem mají každý petku s vínem, jež obě během jízdy mizí velmi rychle v našich útrobách. Musíme tedy stavět na benzínce, kde Hujer dokupuje další zásoby vína. Jen Mouchovi se nějak nelíbí, když mu Bob ze zadu z auta zacpává za jízdy serpentinami obě oči se slovy, že se chceme zabít(?!) Spíme v kempu u Českého Krumlova, kde pokračujeme dále v započaté kalbě.

Sobota 30. 8.

Sjezd Čerťáků – II – vody teče kolem 30 kubánců!

            Scházíme se dle domluvy až nyní ráno v … , kde se převlékáme do gumy a i s loděmi nasedáme na vlak, jenž je speciálně vypravován a upraven pro vodáky s jejich kocábkami. Nahoře pod přehradou si dáváme u stánku nějaké to pivko na posilnění a poté fandíme ze břehu českým raftovým posádkám, jež jedou závod na slalomové trati.

            Konečně přichází chvíle, kdy na sebe házíme veškerou vodáckou výbavu a nasedáme v proluce raftových závodů na slalomce pod mostem, takže sjíždíme jen spodní úsek této části. Následuje úsek  k prvnímu rybníku, kde si vychutnáváme za tohoto stavu vody poměrně monumentální válec Železňák, kde přichází na řadu i první procvičení eskymáckých obratů. Karel Malý celkem úspěšně zkouší surfing ve válci a fujazdíme dále přes Garáž a Papírnu. Zde nás opouští Džamboch. Na jezu zvaném Vrata se k nám připojuje Petr Prause. Jen málokomu z nás se daří dole zavěsit doleva do mocného vracáku, takže se postupně dohledáváme až ve vracácích níže. Dostáváme se k proslulé Škvíře, jíž obhlížíme ze břehu a rozhodujeme se jí spíše z principu obnést. Jen Moucha si chce poklepat na rameno a v závěsu za Petrem P. jede – bez problémů. Velká voda tomuto místu spíše pomohla.

            Dále stojí za zmínku naše promenáda na Čertových schodech. Napráskali jsme to tam hned bez prohlídky, ale třicet kubánců udělalo své. V jednom z válců jsme se nakonec prostřídali skoro všichni, ródeovky předváděly divy. Zvláště Láva se tímto úsekem doslova prokutálel a do onoho válce spadnul doslova po hlavě s lodí nad sebou. Záhy se přiřítil Bob, Lávu z válce vykopnul a sám se zde zabydlel. Ale první vyhnití kupodivu přišlo až později.

            Hujer, jež jel takto těžkou vodu poprvé, se obrátil na Boba s tím, aby jel za ním a prostě na něj dal bacha. A tak si to Hujer šine korytem, pak zavěsí ve vracáku a … a Bob nikde. Až za chvíli se objeví bobůb bliss-stick dnem vzhůru následovaným krvavým majitelem funícím po břehu. Loď mu nakonec odlovil Petr Prause. Jízdu ukončujeme až na vzdutí a večer se věnujeme chlastu a hudbě na Gumotex párty.

Neděle 31.8.

Sjezd Čerťáků – II – vody teče snad přes 30 kubánců!

            Probouzíme se na fotbalovém hřišti, většinou mokří a s řádnou kocovinou. V noci začalo pršet a citelně se ochlazuje. A hlavně déšť vůbec neustává. Rafťáci dnes jedou sjezd, takže si naší jízdu plánujem tak, abychom se s nimi vyminuli. Díky zimě a dešti se na vodu vydáváme v ochuzené sestavě a nastupujeme o něco níže. Na Vratech si dáváme oraz a necháváme projet raftaře. Dnes škvíru obnášíme a to včetně Mouchy. Schody dnes přeci jenom napřed obhlížíme ze břehu. I když eskymáky si zde přesto snad kromě Mouchy opět dáváme. Spodní úsek vypadá již klidněji, přesto se tu občas ocitne válec co prostě nepouští. A dnes si do jednoho hupsnul Véna, takže nakonec volí únik z lodi. Kam jsme tentokrát dojeli již nevim, ale myslim, že jsme pak jeli – no asi domů, že?

 Splácal: Hujer