Pilsen Games 2013 očima ředitele závodu

Podrobnosti
Zveřejněno: 5. 11. 2013 20:45
Zobrazení: 1860

Slovo dalo slovo a s trenérem Pulcem - zároveň spoluorganizátorem akce, jsme po několika jednáních o změně termínu dali dohromady největší akci v dějinách flat water creeku před naší loděnicí, a to „Pilsen games 2013“(dále jen PG). Změn termínu bylo asi dvacet. Nejdřív se to nehodilo mně, potom Pulcovi, potom se jelo na Ecíček, pak měli Čádící brigádu a ve finále měli Žluťácí brigádu na horách. Proto jsme museli přehlídnout některé akce, udělat kompromis a vyhlásit pevný termín. Padlo to na 19.10. A sešlo se nás osm (jmenovitě ve výsledcích) plus Ondráš a Vítek Pulcojc, Bařena, Kavex a Lenka SMČ, kteří přišli fandit. 

 Plán byl asi takovej: ráno přijít dříve než všichni ostatní, zatopit, začít připravovat guláš, postupně odject všechny tři závody a nakonec to pořádně zapít a vyhlásit „Pilsen mena“ pro rok 2013. Na guláš mi přišel pomoct odborník na slovo vzatý Ii, které tímto ještě jednou děkuji a ještě jednou bych jí chtěl pochválit vynikající oběd. Takže guláš jsme začali dělat a postupem času jsme namáhavě došli k představení PG. Závod se skládal ze tří částí. Všechno se dělo v nově vybudovaném areálu Jiřího Mrkose a po odhlasování se vše rozjelo v tomto pořadí: 1. Kamínky štreke, 2. Slalom, 3. Sprint. Nutno podotknout, že vše probíhalo za totálního azůra a nádherného počasí, což byla práce organizátora. Takže kamínky štreke. Trať byla jasná – start rampa vedle schůdků, první touchpoint vpravo nad Kalikovákem(větev) – druhý touchpoint zeď vlevo na kamínkách – cíl dotyk na schůdkách. Trať je dlouhá něco málo přes tři kilometry a už na Kalikováku jsem měl mžitky před očima a v hlavě hroznou představu, že jsem teprve v pětině trasy. Cestou nahoru jsem si vyslechl pár „chytrých“ rad od ostatních a smažil nahoru. Po cestě sem se minul s Mílou, pak s Králíkem a za nedlouho jsem viděl schůdky. V prstech křeč, ale i tak jsem na těch posledních třista metrech nechal všechno. Podle toho co jsem viděl, jak startují ostatní, jaké tempo zvolili na začátku a v jakém stavu přijeli na konci, jsem se tipoval na jasného vítěze, možná by mě mohl sejmout Pulec. Výsledky jsme dělali tajné, takže nikdo nevěděl průběžné pořadí, tím pádem nemohl nic vypustit a dát do všeho všechno. Další částí byl slalom (viz foto). Start opět na rampě, série branek a cíl dotyk na schůdkách. Dotyk dvě trestné vteřiny, neprůjezd padesát. Při i po výkladu tratě začala panovat panika, která branka se jede první a která potom. Panika vygradovala v těžkou nervozitu, a nikomu se do toho nechtělo, tak jsem to vzal na sebe. Sedam si do lodi a jdu první. Jak píšu o pár řádků výše, průběžné pořadí nikdo nevěděl, a tak jsem do slalomu nastoupil s tím, že tam opět nechám všechno. Nicméně když jsem šťouchnul první, druhou i třetí branku (z pěti možných), tak jsem to dál pojal jako jízdu na vošahání, páč se jely jízdy dvě a počítala se ta lepší. Jak to bývá mezi kamarády, sklidil jsem nemalou dávku výsměchu, že takhle se to rozhodně jet nemá a podobné hlášky, které jsem tou chvílí potřeboval slyšet. Nenechal jsem na sobě nic znát, vzal to s úsměvem a sledoval lajnu ostatních bijců. Po tom co jsem viděl, jak Kubánec vyházel půl koryta vody na břeh, jsem nastupoval do druhý jízdy a věděl jsem, že když jenom jednou šťouchnu, tak si z PG odnesu akorát tak plný břicho guláše. Skluz, votočka, projetí pěti branek a dotyk na schodech. Naprosto čistá elegantní jízda, za kterou jsem byl pochválen Králíkem, že viděl nejlepší jízdu. Moucha zajel svoje „maximum“ v první jízdě a do druhé nenastoupil a šetřil se na poslední část na sprint. Skluz – votočka okolo bójky – dotyk na schodech. Bylo jasné, že všechny časy budou našláplé tak ve dvou vteřinách. První závodník udělal takovou vlnu, že ve Vejprnicích to vyšplouchlo obsahy žump lidem na zahradu a všem se jelo hrozně blbě, proti takovým vlnám. Opět pár borců nenastoupilo do druhých jízd a zřejmě tam nechali všechno. Neměl jsem ze své jízdy dobrej pocit, tak sem to zkusil znova. Poslední jízda sezony, tak jsem si to dal. 

Takže tímto jsme ukončili vodáckou část a část závodníků se rozprskla. Já sem musel na hokej do Klatov, Miluška s mladejma apod. Vyhlášení výsledků a „komorní“ oslavu jsme pro malý počet lidí přesunuli do Solní, kde před tím probíhala projekce fotbalu plzeňské Viktorky. Pro nepříznivý průběh fotbalu jsme přešli k vyhlášení a následné demoliční kalby (pořadí viz níže). Po vyhlášení jsme s Pulcem vznesli protest pro Kubího umístění v kamínky štreke. Žádost byla přijata ředitelem závodu. Kubí na to konto taky vznesl protest, ale ten byl po právu zamítnut. Tím pádem se změnilo pořadí a neoficiální pořadí vypadá takto: 1.Wally, 2.Pulec a pak je to jedno :D 

Na další průběh večera se musíte zeptat někoho jiného, protože já sem někdy v noci odešel. Ještě tedy jednou děkuji všem, co závodili i těm, kteří nás přišli podpořit. Zvláště big up patří Milušce, Ii a Králíkovi, kteří našli tu odvahu a čest, že závodili. Prožili jsme myslím suprovou sobotu a těším se, snad v hojnějším počtu, příští ročník.

Všechny fotky od Ií, Králíka a Pulce jsou v naší fotogalerii zde.